Papírna je voda
14. 8. 2026
Práce s dešťovou vodou je pro Papírnu zásadní. Voda, která na území spadne, nemá jednoduše zmizet pryč. Cílem je zadržet ji co nejblíž místu dopadu, nechat ji vsáknout zpátky do země a využít ji tam, kde může být užitečná.
Když v Papírně zaprší, většina dešťové vody proto zůstává přímo v území. Část se vsákne, část vypaří a další poslouží zeleni. Teprve při opravdu velkém množství vody přicházejí na řadu další pojistky.
„Víte, co se děje s dešťovou vodou, když v Papírně zaprší?“ ptá se Tomáš Běl, manažer stavby objektu Kotelna. Většina budov má zelené střechy. „Voda, která spadne na zelenou střechu, se částečně vsákne, částečně vypaří a zbytek nateče do retenční nádrže.“
Retenční nádrž jednoduše vodu na nějakou dobu zadrží. V podzemí každého bytového domu je jedna, její velikost se odvíjí od velikosti domu a pohybuje se v řádu několika desítek kubíků. Po naplnění nádrže pokračuje voda přepadem do vsakovacího poldru – mělké prohlubně v terénu, kde se může postupně vsakovat do země a zároveň zavlažovat stromy, trávníky a další zeleň.
Tyto poldry mají podobu mělkých vsakovacích koryt, která vodu rozvedou do okolního terénu. „Z nádrží čerpáme vodu do vsakovacích koryt, která zavlažují okolí a zlepšují místní mikroklima,“ vysvětluje Běl. Jinými slovy pomáhají udržovat příjemnější teplotu a vlhkost bezprostředně kolem domů.

Většina budov v Papírně má zelené střechy. Právě tady začíná cesta dešťové vody.
Foto: Barbora Pešková
Když vody přijde víc, pokračuje do hlavního poldru na louce u řeky. I ten funguje jako prostor, kde se voda může dočasně zadržet a dál vsakovat do půdy. Radbuza je až poslední pojistkou.
„A extrémní příklad, když jsou všechny retence naplněné a půda je nasycená? Potom jde dešťová voda přes finální vsakovací plochu z bezpečnostních důvodů do řeky,“ říká Běl.
„V Papírně se snažíme vrátit maximum dešťové vody do země, tam, kam patří.“
Co není vidět
Hospodaření s dešťovkou je jen část vodního příběhu nové čtvrti. Spolu s novostavbami se v Papírně opravují původní páteřní sítě – tedy hlavní vodovodní a kanalizační vedení – a zároveň vznikají nové rozsáhlé vodovodní a kanalizační řady pro celé území.
Je to práce, kterou jednou téměř nikdo neuvidí. Stejně jako komunikace, chodníky, cyklostezky nebo veřejné osvětlení ale tvoří základ města, které má na místě bývalého průmyslového areálu vzniknout.
Voda se bude znovu využívat i uvnitř historických budov. V připravované Varně projekt počítá se splachováním toalet šedou vodou. Jde o vodu, která už jednou posloužila například při mytí nebo sprchování, ale neobsahuje splašky z toalet. Po úpravě tak může dostat další využití tam, kde není potřeba pitná voda.
Jinde je voda naopak úplně na očích. V revitalizovaném prostoru za Bránou už dnes fungují pítka pro lidi i psy. Než bude dokončen administrativní převod prostoru na město, zajišťuje jejich provoz včetně vody BC Real.

Voda patří i do veřejného prostoru. Pítka za Bránou už dnes slouží lidem i jejich psům.
Foto: Barbora Pešková
Od náměstí k řece
Papírna byla vždycky místem u vody. Budoucí čtvrť se k Radbuze obrátí ještě víc. Z nového náměstí má být k řece jen pár kroků. Počítá se s náplavkou, moly a napojením na cyklostezky, pumptrack, hřiště a další místa, kde se dá trávit čas venku.
Voda bude hrát důležitou roli také v sousedním Papírenském parku. Město Plzeň v rámci připravované revitalizace počítá s obnovou stávajícího jezírka, využitím vody z místních pramenů a studní, přírodě blízkými tůněmi a poldry i vodními prvky pro děti.
Od kapky na zelené střeše přes nádrž pod domem a poldr na louce až k pítku, jezírku a Radbuze je voda pevnou součástí života v Papírně. Někdy ji bude vidět. Jindy zůstane schovaná pod zemí. Ale pokaždé má mít své místo a svůj smysl.
Papírna byla u vody. Papírna je voda. Papírna bude.
Hledáte pro vlastní koncept prostor s podobnou atmosférou? Ozvěte se týmu Papírny.